Babíček Zdeněk - Národní hrdina, hrdina letecké bitvy o Velkou Británii

Babíček Zdeněk - Národní hrdina, hrdina letecké bitvy o Velkou Británii

( nar. 7. listopadu 1919; zemřel ve vzdušném souboji při plnění vojenských povinností 15. září 1941)

I když Zdeněk svým založením a zájmy dokazoval, že „nejen studiem živ je student“, na Slovanském gymnáziu měl vždy vyznamenání. Od dětství byl nadšeným skautem a své mimořádné fyzické dispozice uplatňoval ve všech možných sportech (mj. byl bratrancem naší zlaté olympioničky Dany Zátopkové). Jeho největší láskou však byla letadla Hanáckého aeroklubu. Na Slovanském gymnáziu maturoval v politicky napjaté atmosféře roku 1938. Přímo od maturity se při květnové mobilizaci přihlásil do armády. Na naléhání rodičů upustil od úmyslu stát se důstojníkem z povolání a zapsal se na Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy.

Když posléze viděl v olomouckých ulicích nacistickou armádu, Zdeněk se zaťatými pěstmi přísahal: „To jim nedaruju. Budu první, kdo poletí nad Německem a budu účtovat…!“ Ctil ideály T.G. Masaryka, na Slovanském gymnáziu prošel výchovou vlastence, legionáře a Sokola, třídního profesora Bohumila Nypla. Rozšiřoval ilegální tiskoviny, spolupracoval s vojenskou podzemní organizací Obrana národa. Zúčastnil se i studentských nepokojů 28. října 1939 a pohřbu svého kolegy MUC. Jana Opletala, šlo po něm gestapo. Ilegálně přešel hranice 3. ledna 1940 a po čtyřměsíční strastiplné cestě přes Maďarsko, Jugoslávii, Řecko, Turecko, Libanon a Egypt se přepravil do Marseille. Jako dobrovolník byl ihned zařazen do obranných bojů u 6. baterie dělostřeleckého pluku u Sigeanu. Po kapitulaci Francie se přihlásil k letecké jednotce formované pro boj v Anglii. Projel napříč Francií a z Port Vendres byl přepraven anglickou válečnou lodí do Liverpoolu. Nejdříve pracoval jako mechanik, po zalétání na letišti u Damfries ve Skotsku byl převelen v hodnosti seržanta R.A.F. k 311. bombardovací peruti v Homingtonu. S ní byl nasazen přímo do bojů v letecké bitvě o Británii….

Nejčastěji vykonával nevděčnou roli zadního střelce a s kamarády se střídal v pilotování. V zběsilé letecké palbě se mezi střepinami granátů z tmavé oblohy řítil Zdeňkův Wellington KX-L! Hořely přístavy, potápěly se lodi, bortily se zdi továren, nádraží ležela v sutinách… Zdeněk účtoval! Zúčastnil se 22 bojových letů. 16. června 1941 byl vyznamenán medailí za chrabrost v boji, 10. srpna 1941 obdržel Čsl. válečný kříž za statečnost ( druhým Válečným křížem a Zlatým křížem Junáka byl vyznamenán in memoriam). Dne 15. září 1941 se Zdeňkova posádka přihlásila k riskantnímu úkolu - zničit pýchu nacistického zbrojního průmyslu Waffenwerke Hamburg. Hoši věděli, do čeho jdou. Při vstupu do německého vzdušného prostoru byl Zdeňkův stroj napaden letkou stíhačů Bf 110. Za bezoblačné oblohy, a při plném zatížení bombami nešlo uplatnit letecké mistrovství získané sportovním létáním nad olomouckými střechami. Přesto první dva útoky odrazili… Od tohoto dne žil Zdeněk jen ve vzpomínkách svých kamarádů a v srdcích svých nejbližších.

Až téměř po padesáti letech záměrného mlčení byl Zdeněk Babíček dne 29. května 1991 rozkazem prezidenta republiky Václava Havla povýšen do hodnosti podplukovníka letectva - in memoriam. V Den vítězství 8. května 1992 jsem s přáteli stanul u Zdeňkova pomníčku na vojenském hřbitově u města Kleve na německo-holandském pomezí. Vzdal jsem čest našemu absolventovi, podobně jako ji letos vzdalo 35 studentů Slovanského gymnázia, kteří se zde i se svými profesory poklonili u jeho symbolického hrobu při návratu z nizozemského Veenendaalu a položili vavřínový věnec s trikolórou vlasti, za niž položil svůj mladý život… Po Zdeňkovi Babíčkovi byla v devadesátých létech pojmenována jedna z olomouckých ulic… Budete-li čekat na autobus na zastávce náměstí Hrdinů, pohleďte na dům s prodejnou nábytku (Legionářská 3). V něm prožil své dětství hrdina největší letecké bitvy dějin Zdeněk Babíček, absolvent Slovanského gymnázia, který by se letos 7. listopadu dožil devadesáti let..