Machát František, PhDr. - kartograf, stř. profesor, průkopník vzdělávání žen

Machát František, PhDr. - kartograf, stř. profesor, průkopník vzdělávání žen

(nar. 25. prosince 1876 v Horce nad Moravou; zemřel v Praze 22. dubna 1935)

Náležel v první polovině 20. století k předním českým geografům. Po maturitě na Slovanském gymnáziu studoval v letech 1895 - 1900 na pražské Karlo-Ferdinandově univerzitě dějepis a zeměpis. Dobrovolně ale navštěvoval i přednášky z filozofie, českého jazyka a literatury, z estetiky, z německé literatury, pedagogiky i psychologie.

Jako středoškolský pedagog vyučoval v Praze (1900 - 1901), na reálce v Náchodě (1901 - 1906), následně opět na několika gymnáziích v Praze a od roku 1917 až do své náhlé smrti v roce 1935 byl ředitelem Městského čs. dívčího reálného gymnázia Elišky Krásnohorské v Lazarské ulici v Praze 2. Současně byl od roku 1922 lektorem metodiky geografie na Univerzitě Karlově a členem komise pro stanovení úředních názvů míst Československé republiky.
Zeměpisu a jeho vyučování zasvětil celý svůj tvůrčí vědecký život, hojně publikoval a odborné poznatky popularizoval. Do historie metodiky zeměpisu a školské kartografie se natrvalo vepsal jako úspěšný redaktor a spoluautor grandiózní dvoudílné publikace Ilustrovaný zeměpis všech dílů světa. Své odborné studie publikoval i ve výročních zprávách středních škol, na nichž působil. Byl autorem návrhu moderních osnov pro československé střední školy (1925), kladoucích důraz na znalost kulturně vyspělých zemí Evropy a slovanských států. Rovněž byl spoluautorem velkého množství speciálních map, které byly pro potřeby škol vydávány samostatně, nebo v atlasech. Své moderní názory na vyučování zeměpisu uplatňoval i jako autor učebnic pro české měšťanské a střední školy (společně s Josefem Růžičkou) a ve dvou vysokoškolských učebních textech (1932): Úvod do metodiky zeměpisu a Návod k vyučovacímu postupu v zeměpise… . Pro Ottův naučný slovník, který vycházel v sešitovém vydání, zpracoval plnou polovinu map z celkového počtu 44. Po skončení První světové války přepracoval český školní atlas, který aktualizoval o poznatky vyplývající z nového mírového uspořádání Evropy. Následující série zeměpisných atlasů, vzniklá v Machátově spolupráci s předními československými vojenskými kartografy M. Semíkem a Františkem Leixnerem, patří k předním uznávaným světovým dílům. Prof. Machát vydal Malý atlas Československé republiky (1921), Atlas pro školy obecné (1923), Zeměpisný atlas pro školy obchodní a společně s Kamilou Spalovou Vlastivědný atlas pro školy národní. Pro Atlas republiky Československé zpracoval hypsometrickou a politickou mapu. František Machát se podílel i na tvorbě a redakci Nástěnné mapy Československé republiky (1920), Nástěnné mapy střední Evropy, Nástěnné mapy zemských polokoulí, Nástěnné mapy Evropy a Nástěnné mapy Afriky. Měl i významný podíl na Podrobné automapě Československé republiky a příručních map Západní Rusko a přilehlé části Německé a Rakouska-Uherska, Politický přehled Evropy s nejdůležitějšími železnicemi a Politická mapa světa…
Absolvent Slovanského gymnázia František Machát se mimořádně zasloužil o rozvoj československé kartografie, které věnoval nejen veškerý čas, ale i životní energii. Zeměpis chápal jako vědu s přírodovědným základem, ale společenské-hospodářským dosahem. Svou neúnavnou a cílevědomou prací se zasloužil i o občanské a národní uvědomění našich občanů, jimž svým dílem zprostředkoval nové politické, hospodářské a společenské události. Jeho záslužnou práci ukončila 22. dubna 1935 náhlá smrt. V roce 1937 mu byla v prostorách školy (dnes Pedagogické fakulty UK v ulici M. D. Rettigové 4 a 6) nad schodištěm odhalena busta, jejímž autorem byl olomoucký sochař Vojtěch Hořínek. Jeho odkaz vystihují slova, proslovená při odhalení této busty: „Ředitel dr. František Machát nám bude vždy vzorem lásky k vědě, škole a národu.“