Tvrdoň František, PhDr.

lingvista, ředitel SGO, divadelní ochotník a muzikant

Tvrdoň František, PhDr. - lingvista, ředitel SGO, divadelní ochotník a muzikant

(nar. v Kunovicích u Uh. Hradiště 26. března 1913; zemřel v Olomouci dne24. dubna 1981) pocházel z chudé rolnické rodiny v Kunovicích u Uherského Hradiště. Měl ještě tři mladší sestry. Když mu bylo 10 let, jeho otec odjel za prací do Argentiny, kde zemřel a rodina zůstala bez prostředků. Hmotná nouze mu neumožnila studovat. Vyučil se zedníkem. Pomáhal matce živit rodinu, pracoval u stavební firmy ve dne jako zedník a v noci jako hlídač na stavbě. Na učitelský ústav v Olomouci se mohl přihlásit teprve tehdy, až jeho mladší sestry začaly pracovat. Po maturitě nesehnal místo, tak se zas vrátil k zedničině. Tragicky osudná se mu stala léta okupace, kdy byl v roce 1942 přidělen na oddělení pro mladistvé na Úřadu práce v Olomouci. Zde zodpovídal za organizaci pracovních sil pro totální nasazení v Říši. I když svého tehdejšího postavení využil k individuální pomoci mnoha lidem a zapojil se do protifašistického odboje, jehož účastníkům obstarával falešné doklady, byl postiženými účastníky vnímán velmi nenávistně, čehož bylo bez přihlédnutí k polehčujícím okolnostem zneužito při jeho odstranění z funkce ředitele (a ze školství vůbec) v roce 1958.

Dr. Tvrdoň mohl studovat vysněnou vysokou školu až po válce. Studia češtiny, angličtiny a filosofie zahájil v Brně a po obnovení olomoucké univerzity je dokončil na UP v Olomouci. Po krátkém působení v Velkých Losinách nastoupil od 1. října 1948 svou pedagogickou dráhu na Slovanském gymnáziu Olomouc. V roce 1951 byl promován doktorem filosofie. Od roku 1954 byl ředitelem Slovanského gymnázia (resp. tehdy 1. jedenáctileté střední školy v Olomouci, tř. Jiřího z Poděbrad 13). Atmosféra mezilidských vztahů v profesorském sboru školy byla tehdy díky nasazeným komunistickým fanatikům velmi napjatá. Dnes chápu, proč chodíval školou vždy vážně a zachmuřen, ale vyvádění těchto bojůvek nešlo účinně čelit. Vlna rozhořčení absolventů (vyslaných za okupace na práce v Říši), účastnících se 90. výročí oslav založení Slovanského gymnázia, dala podnět k jeho odstranění z funkce z politických důvodů. Dr. Tvrdoň se tedy vrátil definitivně k zednické profesi, po léta jako prostý dělník, později jako mistr a stavbyvedoucí. Osobně jsem se setkal se svým ředitelem v roce 1960 na brigádě vysokoškoláků při stavbě Lisoven nových hmot ve Vrbně pod Pradědem, kde jsem mu podával cihly a on mě na oplátku učil nahazovat omítku (je to opravdu kumšt!). Večer pak přicházel na ubytovnu mezi vysokoškoláky, kteří se zaujetím naslouchali jeho vyprávění z cest západní Evropou, kterou v poválečných letech projel na kole… Posléze byl dr. Tvrdoň pověřen vedením knihovny Pozemních staveb Olomouc, kde setrval až do odchodu na penzi. Dr. Tvrdoň se celý život věnoval svým velkým láskám, českému jazyku a literatuře a studiu cizích jazyků. Psal básně, povídky, divadelní hry i odborné stati (vzhledem k výše popsaným okolnostem buď do „šuplíku“, nebo je publikoval pod cizím jménem), plynně hovořil anglicky, dánsky, švédsky, německy, rusky a srbochorvatsky. Po šichtě odpracované na stavbě po večerech soukromě vyučoval angličtinu. K jeho zálibám patřila i hudba. Vojenskou službu vykonával u vojenské hudby 6. „Hanáckého“ pěšího pluku v Olomouci, kde hrál na tubu. V dalších kapelách taky na basu a na housle.

Pan ředitel PhDr. František Tvrdoň byl i přes nepřízeň osudu výraznou osobností olomouckého kulturního, vědeckého a pedagogického světa a - byť rozporuplně vnímán - i úctyhodnou pedagogickou osobností Slovanského gymnázia. Zemřel náhle 16. dubna 1981.