(narozen 4. března 1861 v Bystřici pod Hostýnem; zemřel tamtéž 3. dubna 1932)

po studiu primy až kvarty na Slovanském gymnáziu rozvíjel svůj talent na Akademii výtvarných umění v Praze. Společně s Luďkem Marodem, Alfonsem Muchou, Jožou Uprkou adal. založili umělecký spolek Škréta a vydávali umělecký časopis. Absolvoval studijní cesty do Vídně, Benátek, Paříže, Bretaně a Mnichova, kde byl vyhledávaným portrétistou. V roce 1920 se vrátil do svého rodného města. V tomto období vytvořil kolem 550 obrazů, mj. portréty spisovatele Františka Táborského, arcibiskupa Leopolda Prečana, presidenta T. G. Masaryka, francouzského historika a průkopníka česko-francouzských vztahů Williama F. M. Rittera, architekta Bohumíra Jaroňka, básníka a spisovatele Josefa Kaluse, olomouckého nakladatele Romualda Prombergera a hudebního skladatele Leoše Janáčka, s nímž se spřátelil. V posledních letech svého života se věnoval národopisným studiím z Valašska a ze Slovácka. Pozoruhodná je jeho kolekce rázovitých postav žijících v okolí Sv. Hostýna a litografie a tempery obyvatel Rusavy a Kloboucka.