(narozen 23. května 1861 ve Věrovanech; zemřel v Ostravici 18. července 1931)

studoval na SGO v letech 1871–1878. Přestože byl příkladným žákem, který měl za své vzory pana ředitele J. E. Kosinu a pana profesora Jana Havelku, byl pro výtržnost z mladické nerozvážnosti ze studia vyloučen a maturoval o rok později v Chrudimi, odkud odešel studovat do Prahy práva. Na studia si přivydělával jako písař, korektor v tiskárně, sekretář spisovatele J.V. Friče, nebo pomáhal na železnici. Částečným zdrojem příjmů mu byly i honoráře za básně publikované v různých časopisech. Po studiích práv vykonával praxi u pražského Zemského soudu a jako koncipient postupně působil v advokátních kancelářích v Plumlově, v Prostějově, ve Vyškově a v Brně. Od roku 1893 byl advokátem v Novém Jičíně a v letech 1921–1926 měl vlastní advokátní praxi v Brně. V roce 1920 koupil společně s Petrem Bezručem chalupu na Ostravici v Beskydech…

Otakar Bystřina (vlastním jménem JUDr. Ferdinand Dostál) byl přední osobností moravské spisovatelské obce (od roku 1912 byl jejím místopředsedou a v letech 1921–1923 jí dokonce předsedal). Debutoval prózou Rok na vsi (1889). Pravé uplatnění svého literárního talentu však našel v humoristických povídkách psaných dialektem, se svéráznými figurkami z Hané, ze Slovácka a z Valašska. K jeho čtenářsky nejoblíbenějším knihám patří Hanácké figuryk (1890), Jak se naši škádlivaji (1924), Hanácká legenda (1904), Súchovská republika (1926) a výbory z díla: Humor O. Bystřiny (1927) a Úsměvná Morava (1979).