(narozen 29. října 1902 na Vsetíně; zemřel v Olomouci 21. srpna 1964)

po maturitě v roce 1924 na Arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži studoval bohosloví v Olomouci, kde byl ordinován v roku 1927. Byl katechetou v Ostravě, od roku 1936 na České reálce v Olomouci a v letech 1938–1945 profesorem římskokatolického náboženství na Slovanském gymnáziu. Po získání doktorátu z teologie se v roce 1936 habilitoval a byl jmenován docentem řečtiny na CM bohoslovecké fakultě. Od roku 1931 publikoval rozbory starozákonních textů. Byl členem Družiny literární a umělecké, a později se stal mimořádným profesorem Cyrilometodějské fakulty v Olomouci.