(narozen 5. srpna 1879 v Kyjově; zemřel v Praze 19. ledna 1953)

byl v letech 1903–1908 profesorem matematiky a fyziky na Slovanském gymnáziu Olomouc. V roce 1909 se habilitoval na České technice v Brně, kde byl v roce 1920 jmenován profesorem a přešel na ČVUT do Prahy. Napsal zásadní práce: třísvazkovou Geometrii pro střední školy, která vyšla v několika vydáních, Matematiku pro nejvyšší třídy středních škol a společně s prof. Bydžovským proslulou Sbírku úloh z matematiky, která vychovala celou řadu generací matematiků. Jeho učebnice, na jejichž tvorbě spolupracoval s „moravským Krameriem“ – olomouckým vydavatelem Romualdem Prombergerem, patří dle hodnocení odborníků svým obsahem i pojetím k nejdokonalejším dílům ve světové matematické literatuře.