Vystrčil František - malíř, čs. důstojník - legionář (v1)

(nar. 3. srpna 1895 v Tučapech; zemřel 16. prosince 1974 v Lubici u Kežmaroku) studoval na olomoucké České reálce, kde jeho malířské nadání rozvíjel prof. kreslení Karel Wellner. Místo vysokoškolských studií však musel ihned po maturitě v roce 1914 narukovat na frontu první světové války. Aktivně se zúčastnil legendárních bitev u Zborova a u Bachmače. V řadách čs. legií prodělal sibiřskou anabázi a přes Vladivostok se vrátil do vlasti až v roce 1921. Zůstal v armádě u dělostřelectva. Výborně jezdil na koních, zúčastňoval se závodů na Lazecké dráze a ve volných chvílích maloval převážně akvarely z olomouckého prostředí. Následně působil na Slovensku, kde se oženil. Jeho vojenská kariéra vyvrcholila v roce 1937, kdy byl jmenován podplukovníkem. Během druhé světové války žil s rodinou v Olomouci. Po roce 1948 byl persekvován a s rodinou se uchýlil do manželčina rodiště Kežmaroku. Jeho syn Otakar Vystrčil je významný výtvarný pedagog a malíř, který po rozdělení federace se vrátil na Moravu a trvale zakotvil na Hané.

Vystrčil František - malíř, legionář, důstojník ČSA (v2)

(nar. v Tučapech u Olomouce 3. 8. 1895; zemřel v Lubici na Slovensku 16. 12. 1974) jako student Polívkova reálného gymnázia v Olomouci rozvíjel svůj talent pod vedením vynikajícího výtvarného pedagoga profesora Karla Wellnera, který ho všemožně podporoval a připravil ho na zkoušky na AVU v Praze. František však musel hned po maturitě v roce 1914 narukovat na bojiště 1. světové války. Bojoval u Zborova i u Bachmače. Jako příslušník Čs. legií na Rusi absolvoval sibiřskou anabázi až do Vladivostoku. Do vlasti se vrátil se svým plukem v roce 1921. Maloval zejména akvarely z olomouckého prostředí. Jako důstojník Čs. armády se ve dvacátých a třicátých letech aktivně zúčastňoval jezdeckých soutěží (otec současného oblíbeného olomouckého malíře Otakara Vystrčila, nar. 1935).