(narozen 15. září 1902 na Klášterním Hradisku u Olomouce; zemřel v Olomouci 17. března 1972)

Po maturitě na Slovanském gymnáziu studoval v letech 1921–1925 Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor historie, jazyk český a zeměpis. Poté učil na slovenských a českých středních školách. Po rigorózních zkouškách promoval v roce 1927 na doktora filozofie. Původní aprobaci si rozšířil o hospodářský zeměpis pro výuku na obchodních akademiích. Jako státní profesor působil od roku 1935 na Veřejné obchodní škole ústavu hraběte Pöttinga v Olomouci a v letech 1947–1958 na Obchodní akademii v Olomouci. Volný čas věnoval rodině a spolkovému životu. Byl mj. členem Vlastivědné společnosti muzejní v Olomouci, Společnosti přátel starožitností aj. V prázdninových měsících organizoval učitelské vzdělávací ve Frýdlantu nad Ostravicí (1929), v Českém Krumlově (1931) a na Svatém Kopečku (1932). Souběžně se svým pedagogickým působením vykonával (po prof. Václavu Nešporovi) od 1. prosince 1947 funkci archiváře hl. města Olomouce do roku 1956.

Dr. Drábek publikoval v olomouckém Našinci, Vychovatelských listech, Zprávách Vlastivědného ústavu v Olomouci. Jeho zajímavé články o historii olomouckého školství najdeme ve třech jubilejních almanaších Slovanského gymnázia v Olomouci, vydaných v letech 1947, 1957, 1967. Ze setkání s Boženou Mrštíkovou vydal v roce 1943 jako soukromý tisk Hovory s B. Mrštíkovou (vyšly knižně v roce 1945). O rok později vyšla v Lošticích jeho historická publikace Moravský generální seminář. Další jeho prací byla Olomouc v revolučním roce 1848, vydaná v roce 1948. V roce 1957 vyšla tiskem kniha Olomoucký orloj. Značnou dokumentární hodnotu mají vzpomínky Masarykova přítele a prvního předsedy Senátu ČSR dr. Mořice Hrubana (rovněž absolvent Slovanského gymnázia, z roku 1885), místopředsedy Čs. strany lidové, které Dr. Drábek zaznamenával koncem 2. světové války. Vzpomínky nazvané Z časů nedlouho zašlých, vyšly v roce 1967 v Římě a ilegálně byla dovážena do Československa. Pan PhDr. Jan Drábek byl poslední léta své aktivní pedagogické služby politicky perzekvován, musel opustit své profesorské místo na Obchodní akademii Olomouc a v letech 1958-1966 dojížděl do na Střední průmyslovou školu a obchodní akademii v Uničově.