(narozen 25. října 1867 v Příkazích u Olomouce; zemřel v Brně 14. ledna 1952)

v rodišti absolvoval obecnou školu a v letech 1878 až 1886 studoval na Slovanském gymnáziu v Olomouci. Po maturitě odešel do Prahy, kde na FF UK absolvoval studijní obory zeměpis dějepis a současně na právnické fakultě obor národní hospodářství a historii práv. Pedagogickou dráhu nastoupil v roce 1893 na reálném gymnáziu v Praze, o rok později byl suplentem na obchodní akademii v Chrudimi a začátkem září 1895 byl jmenován ředitelem Obchodní akademie v Brně. Záhy se zapojil do veřejné kulturní činnosti, stal se spoluzakladatelem Spolku přátel umění, pracoval v brněnském Družstvu Národního divadla, ale i v Českém čtenářském spolku. Významně se však podílel na činnosti Národní jednoty pro jihozápadní Moravu, kde byl v roce 1905 zvolen předsedou VII. odboru brněnského a setrval v této funkci do jara 1911, kdy dne 8. dubna převzal předsednictví brněnské Matice školské, v níž působil ještě v roce 1937. V roce 1900 byl zvolen čestným předsedou Spolku absolventů české Obchodní akademie v Brně a po převratu v roce 1918 byl v Brně zvolen za člena prvního českého obecního zastupitelstva. Byl také členem a později předsedou Hanácké obce v Brně, kde podporoval šíření znalostí o Hané, krojích a zvycích. Dbal též na čistou hanáčtinu, kterou po celý život mluvil.

Hodně publikoval zejména články z oboru školství, zeměpisu a historie a přispíval též do Ottova slovníku naučného. Od roku 1899 byl zkušebním komisařem zeměpisu, od roku 1919 honorovaným docentem obchodního a hospodářského zeměpisu na Vysoké škole zemědělské a o čtyři roky později docentem zahraniční služby a obchodního zeměpisu při ČVUT v Brně. Obchodní akademii v Brně vedl do konce června 1927, kdy byl jmenován odborným inspektorem obchodních akademií a tuto funkci vykonával do konce školního roku 1930/1931. Do svého rodiště zajížděl často a rád a pobýval ve svém rodném žudru čp. 26. V roce 1946 byla na budově školy Obchodní akademie v Brně na Kotlářské ulici odhalena pamětní deska Karla Fišary. Pozdější praktiky totalitního režimu zničily nejen obchodní školství, ale i jeho pamětní desku.