(narozen 13. července 1856 v Těšeticích; zemřel v Mistříně u Kyjova 31. července 1918)

již za studií na Slovanském gymnáziu (abs. v roce 1876) psal básně, které publikoval ve studentském časopisu Háj pod pseudonymem Jan Těšetický. Rovněž přispíval do Havelkova časopisu Koleda. Krátce studoval v Praze práva. Jako jednoroční dobrovolník se zúčastnil bojů v Bosně a po návratu studoval v Olomouci teologii. Na kněze byl vysvěcen v roce 1884. Za svou literární tvorbu byl velmi uznáván a dokonce i několikrát vyznamenán (např. Řádem Božího hrobu v Jeruzalémě). Stál u zrodu a byl velmi aktivní v Družině literární a umělecké. V roce 1878 vydal nákladem vlastním Paměti farnosti Těšetické. Psal také humorné črty v hanáckém nářečí, redigoval lidové kalendáře a přispíval do řady dobových časopisů. Jeho nejcennějším dílem jsou trojdílné Pohledy do života církevního a vlasteneckého na Moravě (1909, 1913, 1917). Je rovněž autorem řady hesel v Ottově slovníku naučném.