(narozen 30. ledna 1838 ve Velké Bystřici; zemřel 15. května 1897 v Praze)

odešel po maturitě na gymnáziu v Olomouci studovat na univerzitu do Vídně. Poté působil jako středoškolský profesor na Slovanském gymnáziu v Olomouci, kde učil latinu a řečtinu od roku 1868 po dobu deseti let. V roce 1878 byl povolán do Slaného, kde se stal ředitelem gymnázia. V roce 1892 se přestěhoval do Prahy, kde učil na gymnáziu v Křemencové ulici. Jeho literární činnost měla pedagogicko-didaktický směr. Spolu s profesorem Janem Havelkou (1839–1886) redigoval od roku 1873 olomoucký časopis „ Komenský“, od 1876 čtrnáctideník Národ a škola a od 1877 zábavný časopis pro lid „ Koleda“. V roce 1872 stál také u zrodu Matice školské. V roce 1886 napsal úvahu „ Historický infinitiv v latině“, stručný přehled náboženství, literatury a starožitností římských a podobný přehled řecký. Vydal německé cvičebnice a další učební pomůcky a materiály ke studiu. Přeložil z latiny Cicerona.