(narozen 15. února 1856 v Olomouci; zemřel tamtéž 2. února 1920)

Na Slovanském gymnáziu maturoval v roce 1874. Po vysokoškolských studiích byl nejdříve suplentem a pak profesorem latiny, řečtiny a češtiny na brněnském gymnáziu. Odtud přešel řídit gymnázium v Třebíči a v roce 1908 převzal řízení Slovanského gymnázia. I když měl uzavřenou povahu, tak rozsáhlými znalostmi literární historie, svou rozsáhlou publikační a veřejnou činností posilující české národní sebevědomí si získal oblibu zejména u studentů vyšších ročníků.

V tehdy převážně německé Olomouci bylo Slovanské gymnázium institucí ideově úzce spjatou s českým kulturním životem. Ten je v Olomouci spojován především s pěveckým a hudebním spolkem Žerotín, jehož předsedou byl od roku 1910 právě pan ředitel Kořínek. Společně s profesorem hudební výchovy J. Waltrem organizoval každoročně „Akademii žáků českého gymnázia“, na niž účinkovali nadaní houslisté, klavíristé, pěvecký sbor i recitátoři. Důkazem obliby těchto pořadů u českého obyvatelstva je jednak velká návštěvnost těchto akcí i pochvalné kritiky v předválečném tisku.

Karel Kořínek obnovil tradici studentských „Majáles“ na Sv. Kopečku, spojených s veselým programem se zpěvem a taneční zábavou. Organizoval i přednášky o významných spisovatelích a jejich vlivu na národní uvědomění českého obyvatelstva.

Události první světové války a neovlivnitelný úpadek gymnázia nesl ředitel Kořínek velmi těžce. Ihned po vzniku samostatné ČSR se ředitel Kořínek s profesorským sborem energicky podílel na konsolidaci válkou zdevastované školy. Jeho náhlá smrt v roce 1920 však jeho úsilí i plány do budoucna přervala.