V době svého založení (1. října 1867) bylo Slovanské gymnázium jedinou střední školou s českým vyučovacím jazykem na střední a severní Moravě. Díky jasné koncepci i kvalitní práci a nadšení profesorského sboru vyrostlo Slovanské gymnázium z nesmírně skromných podmínek v elitní centrum vzdělanosti a českého vlasteneckého života. V té době suplovalo v Olomouci dosud absentující univerzitu. První maturity na Slovanském gymnáziu se uskutečnily v roce 1872 za přítomnosti panovníka císaře Františka Josefa I.
Mezi jeho téměř 13 000 absolventy byli a jsou významní vědci, umělci, spisovatelé, pedagogové, lékaři a politikové. Za všechny jmenujme J. E. Františka kardinála Tomáška (maturitní ročník 1918), arcibiskupa pražského a Primase českého, který byl osobností s mimořádným morálním kreditem a mezinárodní autoritou. Vzpomeňme i na ty, kteří byli umučeni v nacistických koncentračních táborech, na aktivní účastníky odboje, padlé na frontách obou světových válek i na oběti perzekuce komunistického režimu. Je symbolické, že gymnázium, v němž se v současnosti úspěšně rozvíjí bilingvní česko-francouzská sekce, má mezi svými 96 bývalými studenty, kteří za demokratické ideály podstoupili oběť nejvyšší, i pilota Františka Dýmu, který 21. května 1940 padl v leteckém souboji při obraně Paříže.
Slovanské gymnázium prošlo více než stoletým vývojem, který svými proměnami obrážel vývoj naší společnosti. K největším deformacím došlo v důsledku reforem poplatných totalitnímu režimu. V roce 1951 bylo Slovanské gymnázium administrativně sloučeno s reálkou a násilně vystěhováno z historické budovy v Kosinově ulici, vybudované z dobrovolných sbírek českých vlastenců v roce 1884. I přes svou inspirující intelektuální atmosféru bylo Slovanské gymnázium v roce 1953 po 86 letech hodnotné pedagogické práce degradováno na jedenáctiletku. Záslužným činem absolventů školy bylo v roce 1969 založení sekce Slovanského gymnázia při Vlastivědné společnosti muzejní. Sekce si v rámci možností daných dobou kladla za cíl sdružovat absolventy školy a uchovat její tradici v povědomí kulturní veřejnosti.
V nadějném roce 1968 ředitelství školy usilovalo o znovuzískání čestného názvu a o renesanci její úrovně obsahovou změnou výuky v experimentálně zavedených primách a sekundách (1968-1970). Snahou o výraznější profilaci gymnázia v deformovaném školském systému bylo v roce 1986 otevření oboru s rozšířenou výukou matematiky a oboru s rozšířenou výukou cizích jazyků.
K zásadnímu obratu v životě školy došlo až v roce 1990. Dne 19. listopadu 1990 byl řediteli školy slavnostně předán dekret o navrácení historického názvu Slovanské gymnázium s účinností od 3. září 1990. V tento den bylo otevřeno i sedmileté studium a svoji činnost zahájila bilingvní česko-francouzská sekce. Po nesmírném úsilí, vynaloženém na vyučování v provizorních podmínkách, byla po rekonstrukci zprovozněna a za přítomnosti velvyslance Francouzské republiky dne 13. února 1991 pro výuku předána budova v Pasteurově ulici.
Současný profesorský sbor se hrdě hlásí k tradici Slovanského gymnázia a v nových podmínkách rozvíjí generacemi vytvořené intelektuální a morální hodnoty. Usiluje o transformaci školy v moderní vzdělávací instituci s širokými možnostmi uplatnění svých absolventů.
RNDr. Vladimír Zicháček
