Kšír Josef, ing. - etnograf, největší znalec architektury města Olomouce a Hané

Kšír Josef, ing. - etnograf, největší znalec architektury města Olomouce a Hané

(nar. 30. listopadu 1892 v Hodoníně; zemřel v Moravském Berouně 19. června 1978)

Mezi absolventy prvního maturitního ročníku olomoucké České reálky (1909) čteme i jméno muže, který se výrazně zasloužil o stavební rozvoj města Olomouce a současně se nebývalou měrou zasadil o záchranu významných architektonických skvostů Hané. V roce 1919 byl prvním českým inženýrem na olomoucké radnici. To už měl za sebou úspěšné studium brněnské techniky, zkušenosti z práce na Regulačním plánu města Přerova i vojenskou službu za První světové války. Tímto mužem, jehož dvojjedinou láskou byla Olomouc a Haná, byl Ing. arch. Josef Kšír.

Kšírovo pracovní a badatelské úsilí se vyznačovali příznačnou pílí a houževnatostí, soustavností a hloubkou. Ačkoliv se narodil v Hodoníně, po krátkém pobytu rodiny v Třebíči a v Brně prožil vlastně celé své dětství v Olomouci a okolí. Na rozvoj jeho talentu měl mimořádný vliv jeho profesor kreslení na reálce, grafik Karel Wellner.

Ing. Kšír si nesmírně vážil možnosti pracovat na stavebním úřadě svého milovaného města Olomouce. Od samého začátku svého působení zde počátkem 20. let se zabýval systematickým průzkumem jeho památek. Už v roce 1922 publikoval práci Dějinný přehled stavebního vývoje hl. města Olomouce. Až do roku 1948 byl ředitelem Městského stavebního úřadu (toto místo musel po komunistickém puči opustit). Měl mimořádné osobní zásluhy na rychlém odstranění válečných škod v Olomouci, včetně opravy olomoucké radnice (do listopadu 1945. Od roku 1946 byl rovněž konzervátorem památkové péče pro okres Olomouc. 

Obdivuhodná je aktivita pana ing. Kšíra ve spolcích, které rozvíjely ve svých členech úctu a lásku k historickým památkám. Byl členem Klubu za strou Prahu, Národopisné společnosti československé, Vlasteneckého spolku muzejního v Olomouci… Od mládí náruživě fotografoval a postupně se vypracoval v uznávaného člena Klubu amatérských fotografů. Se svojí paní (na svatbě dne 14. března 1921 jim byl za svědka její strýc spisovatel Alois Jirásek) se aktivně věnovali etnografii. Své národopisné zájmy věnoval lidové hanácké architektuře, paní Kšírová byla vynikající znalkyní hanáckých textilií a výšivek…

Nadšení pro etnografii se projevovalo jednak v Šírově rozsáhlé publikační činnosti, jednak v organizační práci. V těžkých letech 1937 – 1952 vedl Olomoucký muzejní spolek až do jeho násilné likvidace. Od roku 1952 vedl v Krajském vlastivědném muzeu v Olomouci národopisný kroužek. Podílel se i na přípravě národopisné expozice na zámku v Náměšti na Hané. Po vzniku Vlastivědné společnosti muzejní v roce 1969 se stal předsedou její národopisné sekce, jíž položil stabilní základy v těžké době „normalizace“.

Obdivuhodná byla činnost ing. Kšíra na úseku evidence a dokumentace památek. V roce 1954 vydal obsáhlý soupis výtvarných a stavebních památek olomouckého okresu. Popsal a fotodokumentoval celkem 572 objektů. Tuto práci odborníci hodnotí jako nejlepší svého druhu na Moravě. Od roku 1961 se ing. Kšír podílel i na umělecko-historickém průzkumu organizovaném Státním ústavem památkové péče… Své bohaté zkušenosti předával (1951 – 1956) na přednáškách studentům univerzity Palackého. V mnoha stech publikovaných odborných i populárních článků šířil znalosti a v občanech Olomouce i regionu Hané systematicky pěstoval pocit oprávněné hrdosti a zdravého patriotismu. (Dokumenty soustředěné v jeho pozůstalosti, která je mj. nejrozsáhlejší ze všech, které jsou v péči olomouckého okresního archivu, budou i v budoucnosti bohatým zdrojem poznatků).

Pan ing. Kšír mj. vydal i publikaci Budovy Slovanského gymnázia v Olomouci. V olomouckém kulturním měsíčníku „Kdy-Kde-Co“ zveřejňoval v 60. a 70. letech poutavé články o zajímavých domech v Olomouci, vydal publikaci o olomouckých kašnách, jeho vlastivědné vycházky za zajímavostmi olomoucké architektury se měnily v manifestace jeho vděčných posluchačů…

Na jaře 1978 postihla pana ing. Kšíra cévní mozková příhoda, na jejíž následky v červnu v Moravském Berouně zemřel. Dne 27. června téhož roku se s ním loučily zástupy vděčných spoluobčanů a ctitelů jeho životního díla. Smuteční projev měl jeho osobní přítel, spisovatel a překladatel O. F. Babler… 

Ing. Kšír byl vzdělaný, šlechetný a zásadový muž. Moji rodiče bydleli nedaleko Kšírů a z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že když šel pan ing. Kšír se svou paní na procházku, byli snad nejzdravenější dvojicí v olomouckých ulicích. Tomuto vzácnému člověku, absolventu olomoucké České reálky v roce 1909, patří čestné místo v našich srdcích.