Šprinc Antonín

Šprinc Antonín - zakladatel čs. knihovnictví

(nar. 9. února 1887 v Olomouci-Nové Ulici; zemřel v Praze 23. října 1925) si po maturitě na Slovanském gymnáziu v roce 1907 zapsal češtinu a němčinu na KFU v Praze (V jeho vysokoškolském indexu je podepsán i profesor T. G. Masaryk!). Dva semestry se ještě zdokonaloval v němčině na vídeňské universitě. Každé prázdniny pracoval jako knihovník Národní jednoty. Z amatérského entuziasmu se posléze vyvinul zájem profesní, který prof. Šprinc zdokonalil specializačním studiem v knihovnickém centru v Lipsku.

Zpočátku působil jak středoškolský profesor gymnázia v Zábřehu na Moravě a na Obchodní akademii v Prostějově., kde rovněž založil Okresní osvětový sbor. K 1. srpnu 1920 byl jmenován ředitelem první české Městské knihovny v Olomouci. Její knižní fond během svého působení rozhojnil z 3 419 svazků na 15 828 svazků. Na městských předměstích vytvořil sedm knihovních poboček. Založil samostatné oddělení pro mládež a veřejnou čítárnu. Svým přívětivým vystupováním a činorodým idealizmem získávám nové a nové spolupracovníky. Sám přitom vyučoval ve státních knihovnických kurzech a pořádal knihovnické aktivy. Byl svolavatelem a organizátorem 1. sjezdu knihovníků čs. veřejných knihoven, který se konal v Olomouci dne 17. června 1923. Prof. Princ byl rovněž aktivním činovníkem Spolku čs. knihovníků. Udržoval korespondenci s významnými osobnostmi české literatury. V jeho pozůstalosti se zachovaly dopisy Jaroslava Vrchlického, Jiřího Mahena, Arne Nováka a Václava Tilleho.

V odborných kruzích je prof. Špric považován za nejlepšího odborníka v knihovnictví, který svými názory výrazně předešel dobu. V Olomouci inicioval akci na postavení pomníku Bedřichu Smetanovi v městském parku. Byl i nadšeným esperantistou. O vážnosti, jíž požíval ve společnosti, svědčí i skutečnost, že byl zvoleným předsedou Spolku odborově organizovaných úředníků. - Po třech komplikovaných operacích duodena ve věku 38 let ve vinohradské nemocnici zemřel. Jeho pohřeb v Olomouci byl doslova národní manifestací… (Tehdy měl v dětském věku syna, pozdějšího absolventa SGO 1938 B, PhDr. et JUDr. Zdeňka Šprince, který v rodinné tradici pokračoval a rovněž se významně zapsal do života města Olomouce, mj. jako předseda výboru Vysokoškolských studentů, rozhodně vystupující v letech 1946-1947 za obnovu univerzity v Olomouci; později z titulu své funkce a tehdejšího společenského postavení přípravou podkladů pro výstavbu Teoretických ústavů LF UP; obnovením spolkové činnosti Vlastivědné společnosti muzejní, jejímž základem byla Sekce Slovanského gymnázia; společenskou angažovaností v srpnových dnech 1968 kdy téměř poloslepý statečně organizoval petici občanů proti okupaci sovětskou armádou atp.)